Syrský urprchlík: Tady v Londýně není můj život

7. 8. 2015

Moderátorka: Až se naučí anglicky, Walid plánuje vrátit se na univerzitu, aby získal možnost lepšího zaměstnání a lepšího platu. Když jsem se ale Walida zeptala, zda život v Británii je pro něho snem, trpce se tomu zasmál.Upozornil mě, že ze své země uprchl kvůli válce. A že v Sýrii nebylo jeho ambicí jen pracovat jako barman v nočním klubu.

Moderátor rozhlasu BBC: Možná si pamatujete, že jsme minulý týden hovořili se skupinou kurdských mužů, shromážděných v turecké kavárně v táboře v Calais před tím, než strávili noc pokusy naskočit na vlak či kamion jedoucí do Británie. Mezi těmito muži byl pětadvacetiletý telekomunikační inženýr jménem Khalid z provincie Darra v jižní Sýrii, který uprchl před tamějšími boji. Sdělil naší reportérce Emmě Jane Kirby, že dva jeho bratři nyní už žijí v Británii a že doufá, že se k nim bude moci přidat.

Khalid: Mám dva bratry. Můj druhý bratr také přišel do Calais a kamionem se dostal do Británie. Chceme šanci, abychom mohli pracovat. Chceme šanci pro svou budoucnost.

Moderátor: Druhý bratr se jmenuje Walid, který se dostal ilegálně do Doveru před půldruhým rokem. Zeptali jsme se Khalida, co jeho mladší bratr nyní dělá a poskytl nám pro něho kontakt. Takže Emma Jane se s Walidem setkala v Londýně a začal tím, že jí vyprávěl, jak se mu podařilo dostat do Británie.

Walid: Byl jsem v autě. Ve velkém autě. Zaplatil jsem lidem z kurdské mafie tisíc liber, abych se sem mohl dostat. Vím, že to není legální.

Reportérka: Takže jste získal místo v autě. Schoval jste se v autě. Protože jste zaplatil tisíc liber kurdským pašerákům lidí.

Walid: Samozřejmě. Ano.

Reportérka: Auto bylo naloženo na loď. Walida, který v kufru byl tichý jako myška, nikdo neobjevil. Půl hodiny za Doverem začal Walid klepat, aby uvědomil řidiče, že je v autě.

Walid: Za Doverem jsem klepal na řidiče. Zastavil.

Moderátorka: Měl strach, když vás našel?

Walid: Samozřejmě. Samozřejmě, že měl strach.

Moderátorka. A pak jste šel na policii.

Walid: Policie z Doveru pro mě přijela. Vrátil jsem se do Doveru. Tam mě vyslýchali, protože nemám pas. Pas jsem ztratil.

Moderátorka: V přijímacím středisku v Doveru Walid zažádal o azyl. Ale protože neměl průkaz totožnosti, musel se podrobit přísným policejním zkouškám, než přijali, že je Syřan. Pak mu bylo dovoleno, aby se připojil ke svému staršímu bratru v Londýně, který už předtím dostal azyl.

Walid: Měl jsem výslech v arabštině. Ptali se mě na mé město. Kde žijete. Kam jste chodil do základní školy, do střední školy, kam na univerzitu.

Moderátorka: Walid pak dostal povolení k pobytu zůstat v Británii pět let. Znamená to, že tam také smí pracovat. Silně zdůrazňuje, že nikdy nedostával sociální podporu a nikdy o ni nezažádá.

Walid: Proč bych měl sedět doma a přijímat sociální podporu? Sociální podpora je pro staré lidi, kteří nemohou pracovat. Pro mladé lidi to není správné.

Moderátorka: Jak dlouho to trvalo, než jste po svém příjezdu začal pracovat?

Walid: Čtyři dny.

Moderátorka: Walid chodí v Londýně do školy na kurzy angličtiny. Platí čtvrtinu školného. Zprostředkovatelna práce mu platí zbytek. Během školního roku pracuje 16 hodin týdně jako barman v nočním klubu za plat jen 4-6,50 liber na hodinu. Proto nemusí platit daně. Ale o prázdninách pracuje nejméně 60 hodin týdně a to neřekl zprostředkovatelně práce, protože se obává, že by musel platit daně. Mluví dost nejasně o tom, zda pracuje načerno nebo ne.

Moderátorka: Platí vám v hotovosti?

Walid: Půl na půl. Neplatím daně. Když mě přijdou zkontrolovat ze zprostředkovatelny práce, dám jim své papíry, výplatní pásku, pracuju 16 hodin. Zprostředkovatelna práce je ráda, že mi nemusí platit sociální dávky.

Moderátorka: Ale mnoho lidí by řeklo, že není správné, že neplatíte daně.

Walid: Samozřejmě, že musíte platit daně. I v Sýrii samozřejmě musíte každoročně platit daně. Ze svého platu ale zatím já platit daně nemůžu.

Moderátorka: Až se naučí anglicky, Walid plánuje vrátit se na univerzitu, aby získal možnost lepšího zaměstnání a lepšího platu. Když jsem se ale Walida zeptala, zda život v Británii je pro něho snem, trpce se tomu zasmál.Upozornil mě, že ze své země uprchl kvůli válce. A že v Sýrii nebylo jeho ambicí jen pracovat jako barman v nočním klubu.

Walid: Ne, to nebylo mým snem. (Smích.) Je to spíš noční můra. Prodáte svůj domov, abyste sem mohli přijít. A v restauraci připravujete koktejly. Tahle země je pro Angličany. Ne pro Syřany. Chci, aby se ke mně moje země navrátila. Chci se vrátit ke své rodině, ke svým přátelům. Chci jít domů do Sýrie. Samozřejmě, je tam můj život. Ne tady v Londýně. Tady není můj život.

Zdroj: BBC AUDIO (od minuty 22)

0
Vytisknout
5155

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2015