Mirek Dušín v knoflíkové válce

4. 8. 2016 / Karel Dolejší


Představte si, že jste se z jakéhosi důvodu nechtěně přimíchali do hospodské rvačky - takové, v níž vám chrstnou pivo do očí, přetáhnou vás židlí přes hlavu a nakopnou do rozkroku.

A v ten moment s naléhavým výrazem předstoupí řečník požadující, abyste bezpodmínečně dodržovali pravidla boxu kodifikovaná AIBA ZDE, k jejichž dodržování se přece vaše země zavázala ZDE.


Zajímavý nápad, že? Není ovšem většího pocitu morální nadřazenosti, než když si uprostřed místnosti plné bezohledných rváčů necháte přesně podle pravidel, jaká dodržujete výhradně jen vy sami, vymlátit duši z těla.

Něco takového mají zřejmě na mysli autoři zprávy ZDE, která obviňuje některé evropské státy z porušování pravidel pro obchod se zbraněmi - aniž by sebeméně požadovala dodržování obdobných pravidel jinými stranami.

Jak by takový model mezinárodních vztahů podle přísně mravných kritiků mohl fungovat? Zřejmě zhruba takto: Jakmile někde ve světě vznikne ozbrojený konflikt, západní státy v něm podle pravidel, jež se jim nepodařilo univerzalizovat, přestanou podporovat zbraněmi strany jim blízké. Navrch k platným omezením, která již dodržují automaticky - jako nedodávat nestátním aktérům nikde ve světě přenosné protiletadlové raketové komplety (MANPADS) snadno zneužitelné teroristy - vyhlásí, že prostě zbraně sloužící k zabíjení nedodají vůbec ZDE. Naopak jejich konkurenti a protivníci nic takového nikdy neudělají. Klidně pošlou ozbrojeným bandám protiletadlové systémy středního dosahu ZDE, nejmodernější protitankové střely ZDE nebo taktické rakety s doletem stovek kilometrů ZDE. Budou posílat zbraně svým klientům po desítkách tisíc tun ZDE až do okamžiku, kdy jejich klient zvítězí - a podrobí si, vyvraždí nebo vyžene všechny, kdo by se mu chtěli stavět na odpor.

Zajímavá představa, že?

Projekt univerzálních mezinárodních pravidel pro obchod se zbraněmi byl součástí projektu univerzálního řádu. Mezinárodní hráči, kteří patří k revizionistickým mocnostem, ovšem tento projekt neuznávají - a stejně tak tedy neuznávají ani další, z něj odvozená pravidla. Ba mají sklon vůbec nedodržovat jakékoliv mezinárodní smlouvy ZDE ZDE. Výsledkem je situace, kdy deklarovaná pravidla, kdysi s univerzálním nárokem, sotva vynutíte na území států, které je kdysi samy navrhly. Za hranicemi panuje drsná džungle s jedinou platnou zásadou: Silnější požírá slabšího.

Jistě není v pořádku, pokud Saúdská Arábie odebírá přebytky starých zbraní z Evropy a dodává je klientům v Sýrii, Jemenu a kdo ví kde ještě, přičemž zjevně falšuje certifikáty koncového uživatele - a evropské zbrojařské firmy stejně jako někteří politici se tváří, že nevidí žádný problém. Jiná otázka je, zda existuje reálné řešení situace v podobě rozhodnutí specificky Saúdům žádné zbraně neprodávat. (Kampak bychom došli s úvahou, že komunity, jimž Asad ničí nemocnice, by měly dostat zbraně na svou obranu, pokud je nehodláme bránit my sami.) Ale přitom se slovem nezmíníme o zbraních, které ve velkém nakupuje a svým klientům dodává hlavní saúdský konkurent Írán, nebo které v obrovských kvantech dostává z Ruska či Íránu Asadův režim v Sýrii.

Někteří aktivisté vycházejí systematicky z předpokladu, že vše co je na světě špatného vlastně způsobují výhradně Spojené státy, Saúdská Arábie a Izrael. Pokud jde o to, co podnikají jejich konkurenti, panuje okázalý nezájem nebo systematické znevažování významu jejich kroků. Přísná pravidla mají platit jen pro jednu stranu. Že další hrají zcela bez pravidel údajně není důležité.

Podle takové logiky usilovně sledujete každé smítko ve vlastním oku, leč břevna v oku druhého si nevšímáte. Jakékoliv dodávky zastaralých zbraní syrské opozici, která se brání před genocidními útoky Asadovy diktatury na většinové sunnity, tedy představují nesmírný skandál. Další příliv beznadějných Syřanů do Evropy je přece přesně to, po čem toužíme ze všeho nejvíce. Zato dodávky nejnovějších zbraní jemenským šíitským sektářům podnikajícím nájezdy na saúdské území ZDE jsou úplně v pořádku - protože v tomto případě se na straně ozbrojenců neangažují ani USA, ani Saúdská Arábie, ani Izrael.

Mirek Dušín nakonec ztěžka vstává z pod hromady rozmláceného nábytku, na každém oku několik monoklů, ve vlasech střepy rozbitých půllitrů, z roztrhané košile čouhají třísky a v místech uřezaných knoflíků roztřepené nitě; když hrdina konečně popadne dech, zastřeným hlasem pronese: "Tak co, plantážníci?"

Hostinská plácne hadrem po pultu, vyloví z pod něj knihu, nasadí brýle a předčítá z Knihy přísloví:

"Bývá spravedlivý, kterýž hyne se spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest ve zlosti své. Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?"

0
Vytisknout
4190

Diskuse

Obsah vydání | 5. 8. 2016