Červencové preference a policejní reorganizace

8. 8. 2016 / Boris Cvek

Ne že bych průzkumům volebních preferencí dával nějakou velkou váhu, ale na tento jsem čekal docela s napětím: ukáže se v červenci vliv tzv. policejní reorganizace na stranické preference veřejnosti? Je tato událost důležitější pro politiku než neustálé pokusy původně celkem normálních stran o nápodobu Úsvitu?

Moje teze už dávno zní takto: většina občanů v této zemi přinejmenším od voleb 1998 chce především vyšetřování velké ekonomické kriminality, zejména vazeb této kriminality do vysoké politiky. Proto ty volby tehdy vyhrál Miloš Zeman s „akcí čisté ruce“, proto je proti Klausovi v roce 2002 vyhrál mnohem důvěryhodnější Vladimír Špidla, proto ČSSD v roce 2006 tak ublížila tzv. Kubiceho zpráva, proto v roce 2010 uspěl „pan čistý“ Nečas a Věci veřejné s protikorupční rétorikou Radka Johna a Víta Bárty, a proto také tak drtivě uspěl Andrej Babiš a jeho ANO ve volbách 2013.

Andrej Babiš pomocí Hnutí ANO zřejmě využívá stát „jinak“, nicméně značné části veřejnosti tohle nevadí proto, že chce nejprve vyřešit minulost, tedy tzv. „tradiční strany“. Z tohoto pohledu byl spor o tzv. „reorganizaci policie“ typický střet mezi „tradičními stranami“ a Hnutím ANO. Dokonce se na televizních obrazovkách po dlouhé době objevil Ivan Langer. V každém případě hlavní „tradiční stranou“ z bývalého tandemu opoziční smlouvy zůstala ČSSD a policejní reorganizace byla její agendou. ČSSD zároveň nastoupila na visegrádskou notu protievropského hnědnutí, odmítání kvót atd.

Zdálo se mi logické, že když hnědá protievropská agenda nevynesla k moci nikoho z celé škály krajně pravicových stran, které ji různě mixují s jinými postoji, nemůže to pomoci ani ČSSD. Naopak ji musí, z hlediska dlouhodobých politických priorit české veřejnosti, velice uškodit policejní reorganizace. Podle volebního modelu, čerstvě zveřejněného na stránkách ČT24, klesly skutečně preference ČSSD v červenci na pouhých 16%. Naopak ANO má 28,5%.

Nezvykle nízko je i KSČM (10%) nebo TOP09 (6,5%), naopak ODS (10%) a KDU-ČSL (7%) zůstávají na svém. Voliči komunistů mohli od své strany čekat v otázce reorganizace policie jasnější postoj, naopak ODS i KDU-ČSL se jako „tradiční strany“ držely celkem stranou, na rozdíl od TOP09, která se v této věci téměř spojila s ČSSD. Z neparlamentních stran jsou na tom nejlépe Zelení (možná k nim odešli někteří voliči ČSSD), mají 4,5%, až o procento za nimi je Okamura a ještě o další procento za ním s Konvičkou rozhádaný Úsvit. Hnědnutí zjevně není cesta k politickým bodům. Zajímavé také je, že Strana svobodných občanů se svým novým tahákem, tzv. czexitem, se skrývá ve sloupečku „ostatní“.

Naopak zelení, pokud by jako svou agendu dali na přední místo boj proti ekonomické kriminalitě a jejímu prorůstání do vysoké politiky a vymezovali se tímto proti ČSSD a také proti ANO (velmi užitečný se mi v tomto ohledu zdá postoj senátora Lásky k oné policejní reorganizaci), mohou možná růst i k 10%. ČSSD je zralá na pád na úroveň ODS. A pro mnohé voliče ANO by v případě, že by zelení překročili 5%, byli mnohem lepší variantou než Babiš. Česká levice by se mohla tímto způsobem obrodit na zelené barvě, a to vlastně díky tomu, že ČSSD zhnědla a dala jasný prokorupční signál.

Preference ČSSD se v červenci propadly, ANO zůstává první ZDE

0
Vytisknout
4692

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2016