Putinův poslední krymský gambit

12. 8. 2016


10. srpna ruský prezident Vladimir Putin vstoupil do éteru, aby odsoudil "teroristickou taktiku". Tvrdil, že údajné zabití vojáka a operativce zpravodajské služby FSB "nenecháme jen tak", naznačil ruskou vojenskou reakci a vyzval Spojené státy a Evropskou unii, aby Kyjev přiměly k ústupkům, napsal Adrian Karatnicky.


Ruské zpravodajské zdroje tvrdí, že se jednotka 20 ukrajinských vojáků 6. srpna zúčastnila útoku, poté byl překažen její plán zaútočit na dálnici; sedm "sabotérů" mělo být údajně zadrženo. Ale zpoždění zpráv o události vyvolává otázku, proč se úřady nesnažily informovat obyvatele Krymu o potenciálním nebezpečí, nebo proč je nevyzvaly, aby pátrali po velkém počtu ozbrojenců na útěku.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil obvinění za "fantazii, která slouží jako záminka k dalšímu kolu vojenských hrozeb vůči Ukrajině". Logika velí, že je to pravdivé.

Za prvé, ze strany Ukrajiny by bylo hloupé zahájit násilný útok, vzhledem k velké převaze ruské vojenské síly. Bylo by ještě bláznivější provokovat Rusko v okamžiku, kdy jeho jednotky mobilizují k masivním vojenským manévrům podél ukrajinské východní hranice a na Krymu.

Ukrajina již čelí zvýšenému nasazení ruské armády podél východní hranice a četnějším útokům ozbrojenců z odtržených enkláv v Luhanské a Doněcké oblasti. Minulý týden Ukrajina uvedla své ozbrojené síly do stavu zvýšené pohotovosti. Ve čtvrtek prezident Porošenko nařídil těmto jednotkám bojovou pohotovost.

Za druhé, Ukrajina se dva a půl roku vyhýbala vojenským operacím na anektovaném Krymu. Krym je poloostrovem s úzkými a dobře hlídanými přístupovými body - pro ozbrojence je mnohem těžší projít než v případě děravých hranic Ruskem okupovaných oblastí na východní Ukrajině (kde utajované operace také chybí). (Poslední tvrzení neodpovídá skutečnosti a ukrajinské speciální síly v Donbasu za liniemi protivníka dlouhodobě působí, obdobně jako ruští záškodníci na území kontrolovaném Kyjevem - KD.)

Za třetí, Porošenko chápe, že vojenská akce by podkopala západní podporu a solidaritu ohledně sankcí vůči Rusku, které mají být za několik měsíců obnoveny. Jakákoliv eskalace by také odradila zahraniční investory, které ukrajinská ekonomika velice potřebuje.

Ale zatímco Ukrajina nemá strategické nebo ekonomické zájmy na pošťuchování medvěda, existuje řada důvodů, proč by domněnky o ukrajinském terorismu Rusku dobře posloužily.

Obvinění se hodí pro účely domácí propagandy. Putinova politická strana Jednotné Rusko se v září chystá k k volbám, zatímco narůstá nespokojenost kvůli upadající ekonomice, přičemž rubl ztratil polovinu své hodnoty vůči dolaru. Opoziční strany jsou možná beznadějně rozděleny, ale nespokojenost veřejnosti s ekonomickou situcí může podkopat podporu vládní strany. Tvrzení, že ruské jednotky čelí útoku, lze využít k mobilizaci Rusů kolem prezidentského politického týmu.

Kromě toho se Rusko nachází uprostřed velké vojenské expanze. Jeho jednotky se účastní bojů v Sýrii a na Ukrajině a jsou přítomny v odtržené moldavské enklávě Podněstří, stejně jako v roli samozvaných mírotvorců okupují Severní Osetii a Abcházii. Velké investice do armády se ocitly pod tlakem, když jsou Rusové vyzýváni, aby si utáhli opasky. Nová nebezpečná hrozba na Krymu může být využita k ospravedlnění obětí ve jménu lepší připravenosti.

Ruské bojové jednotky skrytě nasazené na východní Ukrajině také potřebují motivaci. Jejich vojenská služba je před ruskou veřejností skrývána; ti kdo v boji zemřou jsou tajně pohřbíváni. Ruským vojákům nejprve říkali, že jsou nasazeni, aby zabránili masovým zločinům na civilistech v Donbasu. Ale kredibilita takových tvrzení byla otřesena situací přímo na místě. Nová "teroristická" hrozba může být použita k mobilizaci hněvu a zvýšení morálky.

Putin také může použít obvinění z "terorismu" a "sabotáže" před mezinárodním společenstvím k tvrzení, že Rusko čelí nezodpovědné ukrajinské vládě, která se nestará o mír. Tyto argumenty většinu západních lídrů zřejmě nepřesvědčí, ale mohou poskytnout krytí těm, kdo se už snaží prosadit zrušení sankcí vůči Kremlu.

A konečně, což je možná nejdůležitější, Putin považuje Ukrajinu za selhávající stát. Teroristická hrozba může ospravedlnit masivní nasazení jednotek u ukrajinské hranice, což si v Kyjevě vyžádá ještě větší vojenské výdaje a vyvolá obavy z rozsáhlé ruské invaze ve společnosti, která se začínala uvolňovat.

Ale pravděpodobně nejde o začátek nové velké ruské ofenzívy a jakákoliv eskalace by zřejmě byla omezená. V tomto okamžiku slouží dezinformační kampaň Kremlu řadě účelů. Rusko může využít obvinění k ospravedlnění přesných úderů na ukrajinskou armádu.

Velký útok by také podkopal diplomatické úsilí o oslabení západních sankcí, které vyčerpávají ruské rezervy cizích měn a vláda teď nedokáže splnit očekávání velkého segmentu státních zaměstnanců.

Také je nepravděpodobné, že by Putin udělal cokoliv, co by oslabilo amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. (Ve skutečnosti se již Trump svými neuvěřitelnými výlevy fakticky zničil sám, opouštějí ho Republikáni, bezpečnostní establishment kritizující Clintonovou za Emailgate, ale i sponzoři - a vždy dobře informovaný Putin již musel vyvodit patřičné závěry ohledně výsledku amerických prezidentských voleb, po nichž ho čeká podstatně tvrdší americká zahraniční politika - KD.)

Ruská obvinění by neměla být považována za nové stádium opotřebovací války proti Ukrajině. Spíše jsou součástí dlouhodobé dezinformační kampaně doprovázející vojenskou agresi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5522

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2016