Opravdu nemůže Západ pro obležené civilisty v Aleppu nic udělat?

26. 9. 2016 / Karel Dolejší


Chvílemi to vypadá, jakoby jedinou reakci Západu na ruské a režimní nálety proti sídelním oblastem syrského města Aleppa, při nichž jsou k vraždění civilistů masivně používány chlorové, zápalné, kazetové i protibunkrové bomby, byly plamenné projevy americké velvyslankyně při OSN Samanthy Power ZDE.

Takové projevy se možná dobře poslouchají, zvlášť pokud toužíte po pocitu morální nadřazenosti - civilistům v Aleppu ovšem nepomohou ani dost málo. A Obamova administrativa krčí rameny, údajně nemůže nic dělat. Jenže je tomu opravdu tak?


Protože východní Aleppo se zhruba 250 000 - 300 000 obyvateli je obklíčeno prorežimními ozbrojenci a ani turecká intervence zjevně nemá kapacitu v řádu týdnů dosáhnout zrušení jeho obklíčení, jedinou šanci pro zásobování syrských civilistů vodou, jídlem a zdravotnickým materiálem by nyní představoval letecký most. Nákladní letouny by například mohly startovat z letiště Kahramanmaraş v jihovýchodním Turecku a u hranic by se k nim připojily eskortní letouny starující z vojenské základny Incirlik na předměstí města Adana. Po příletu nad Aleppo by náklad byl svržen na padácích.

Hodně se toho za poslední léta namluvilo o možné bezletové zóně v Sýrii, ovšem teď by byla naprosto nezbytná. Přesněji řečeno, byl by třeba bezpečný letový koridor vedoucí od turecké hranice nad Aleppo, kde by hlídkovaly bojové letouny nejlépe nepřetržitě. Takový koridor bylo možno v Sýrii snadno zřídit v roce 2012, kdy stačilo udeřit na Asadovo letectvo a zničit je. Dnes, když je v konfliktu na straně režimu již rok zapojeno Rusko, které také na svých základnách umístilo moderní pozemní systémy protivzdušné obrany, se jedná o mnohem složitější úkol. Ale přece...

Pokud by Rusové byli ochotni po útoku na humanitární konvoj OSN útočit také na humanitární letecký most, a to ať už letecky, nebo pozemními raketami, signalizovalo by to potřebu zredukovat jejich vojenskou přítomnost v Sýrii na to, co odpovídá jejich legitimním zájmům - tedy základnu vojenského námořnictva Tartús a další jejich základny. V případě, že by systémy PVO S-300 a S-400 ze základny Hmejmim ohrožovaly dopravní letadla s pomocí, znamenalo by to, že nejsou součástí legitimní obrany ruských základen a že je třeba tyto hrozby asymetricky odstranit.

Stručně řečeno, Rusku by byla v Sýrii zaručena jeho aktiva, ale nic víc. Náletů na Aleppo by muselo zanechat pod hrozbou střetu s širokou mezinárodní koalicí, v níž by figurovaly západní státy a přinejmenším ještě Turecko se Saúdskou Arábií.

Že k tomu nedojde a Západ v čele s Obamovými USA nechá obyvatele Aleppa povraždit, udusit se pod sutinami, umřít hladem a žízní, na banální choroby, později v proslavených režimních mučírnách? Není to proto, že by skutečně nemohl nic udělat. Důvodem je něco jiného: Syrští civilisté, "nějací čmoudi", mu za takovou riskantní operaci, která by (podle Samanthy Power) "barbarské" Rusko a ještě barbarštějšího Asada odkázala do mezí, jednoduše nestojí.

V případě válečných zločinů, které se nyní dějí v Aleppu, však nečinnost těch, kdo by mohli pomoci, znamená faktickou spoluvinu - a zprofanování hodnot, jichž se Západ údajně zastává.

A německá Steinmeierova diplomacie, která dokonce ještě odmítá byť jen připustit jakýkoliv ruský podíl na zločinech v Sýrii, vychází z celé mimořádně ostudné záležitosti mezi západními státy zdaleka nejhůře.

0
Vytisknout
4167

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2016