Trumpovo chování má následky. Vidíme to teď v Gaze

16. 5. 2018

Představte si, jak by zuřily západní vlády, kdyby teroristé usmrtili v jediný den v ulicích Tel Avivu více než 50 Izraelců. Avšak když jde o vraždění, které spáchaly v pondělí izraelské jednotky v Gaze - a dělají to už celou řadu týdnů - mlčení od většiny západních vlád je ohlušující. A co je ještě horší, vznikají pokusy toto hromadné zabíjení ospravedlňovat jako legitimní sebeobranu, píše Jonathan Steele.


Izraelská vláda argumentuje, že davy většinou mladých Palestinců u plotu v Gaze jsou smrtelnou hrozbou pokojným Izraelcům. Toto tvrzení je tak absurdní, jak je cynické. I kdyby jeden nebo dva demonstranti prorazili plotem, neměli by kam jít než do náruče izraelských bezpečnostních jednotek, které by je lehce mohly zadržet. Případně proniknuvší Palestinci nemají na izraelské straně žádné pomahače, ani nemají žádnou dopravu, která by je mohla odvézt do obydlených částí Izraele. Ani nejsou ozbrojeni. Je jasné z videozáběrů, že na sobě nemají žádné sebevražedné pásy, ani nemají v rukou střelné zbraně. Jedinými zbraněmi je občasný hozený kámen.

Normální policejní metody zatýkání a odsouzení by byly v této věci naprosto adekvátním řešením. Namísto toho používají izraelští ostřelovači proti demonstrantům ostré náboje. Zranili na noháh tisíce lidí, ale také desítky lidí usmrtili.

Navzdory pondělnímu rozhořčení mezinárodních lidskoprávních organizací nepřišla v úterý žádná zpráva, že by izraelští velitelé dali svým vojákům jiné rozkazy. Riziko dalšího zabíjení zůstává vysoké. Hlavní příčinou protestů je zoufalství a mizérie 11 let blokády, kterou musí obyvatelstvo Gazy trpět, protože mělo v roce 2006 odvahu zvolit si vládu organizace Hamas.

Určitou vinu za kolektivní trest pro Gazany nese Egypt, a také palestinská správa, která zadržela platy státních úředníků v Gaze. Ale obrovský podíl viny nese Izrael, který vytvořil toto emgargo a opakovaně ho odmítá uvolnit nebo zrušit.

Nabídky Hamasu vyhlásit příměří, pokud Izrael embargo ukončí, Izrael odmítá. Důsledkem je beznaděj, která vede mladé Palestince k tomu, aby u pohraničního plotu riskovali své životy.

Hamas samozřejmě tyto protesty povzbuzuje a snaží se tak poukazovat na krutost Izraele a jeho neústupnost, ovšem bagatelizovat mladé demonstranty jako nějaké roboty, kteří jsou Hamasem zmanipulováni, to znamená minimalizoavt autentickou frustraci a agonii, kterou pociťuje mnoho Gazanů.

Druhou hlubokou příčinou protestů je historie. Palestinci chtějí vyslat světu připomínku, že založení Izraele před 70 lety znamenalo úmyslně etnické očišťování statisíců Palestinců. Jejich požadavky na odškodnění či resituci jsou ignorovány už po řadu desetiletí. Palestinci se snaží, aby si svět připomněl tento neřešený problém.

Avšak tam kde Izrael s krutou efektivitou míří a střílí, Trump střílí od boku. Přesunutí amerického velvyslanectví do Jeruzaléma posílilo hněv a frustraci. Málo Palestinců je natolik naivní, aby považovali USA za poctivého vyjednavače.  Avšak většina amerických prezidentů se aspoň snažila omezovat násilí a hledat politický kompromis.

Trump je jiný. Svým rozhodnutím přesunout americké velvyslanectví do Jeruzaléma právě v den, kdy si Palestinci připomínají sedmdesáté výročí své "katastrofy" bylo v nejlepším případě necitlivé, v nejhorším to byla úmyslná provokace. Trump ovšem systematicky projevuje směsici ignorance a arogance.

Když šlo o jadernou dohodu s Íránem, jednal, aniž by uvažoval o důsledcích. Neposlouchal spojence, kteří s Íránci vyjednávali léta. Nevysvětlil, proč je lepší dohodu roztrhat než ji mít.

Žádné dva problémy na Blízkém východě nejsou napjatější než konflikt Izraele s Palestoinci a spor Západu s Íránem. Vyžadují pečlivou analýzu legitimních aspirací obou stran i jejich pocitu křivdy, zralou debatu a kompromis za účelem nalezení řešení. Trump to odmítá. Myslí si, že může Palestincům prostě říct "You are fired!" a oni tiše odejdou stranou.


Podrobnosti v angličtině ZDE


1
Vytisknout
4086

Diskuse

Obsah vydání | 17. 5. 2018