Exkluzivní informace: Vedoucí činitelé syrské armády a vojenské rozvědky věděli o KAŽDÉM JEDNOTLIVÉM úmrtí zatčených syrských aktivistů

9. 8. 2018

Důsledně požadují konkrétní detailní informace o všech jednotlivých osobách, které kdy byly zavražděny v syrských vládních věznicích, kde zemřeli a co se s mrtvolami má dít dál. Pečlivě zaznamenané a syrskou vojenskou rozvědkou registrované, fotografie očíslovaných mrtvol propojila evropská vyšetřovací organizace pro lidská práva s podrobnou oficiální syrskou dokumentací jejich případů:


Pozn. red. Po odvysílání této reportáže ve čtvrtek večer následovala diskuse ve studiu, v níž vyjádřil bývalý šéf britské Liberálnědemokratické strany Paddy Ashdown, někdejší vyšetřovatel OSN zločinů spáchaných ve válce v bývalé Jugoslávii, přesvědčení, že dosažení spravedlnosti bude trvat dlouho, ale nakonec k tomu dojde. "Putin dříve nebo později Asada zradí. Ruská ekonomika kolabuje a pro Rusko není dlouhodobě udržitelné Sýrii vojensky podporovat."

 Na tajném místě v Evropě dávají vyšetřovatelé válečných zločinů dohromady životně důležité nové důkazy proti vedení syrského státu. Jsou to důkazy získané z velmi pečlivě a podrobně vedených záznamů samotného Asadova režimu. Jsou to důkazy, které by mohly být klíčem pro dosažení spravedlnosti pro rodiny, jejichž rodinní příslušníci byli ve věznicích Asadovým režimem vyvražděni.

Mariam Halak, ředitelka školy z Damašku, kdysi prezidenta Asada podporovala. Byla proti demokratickým protestům, které vznikly v Sýrii v roce 2011, až jí přesvědčil její nejmladší syn Aham, absolvent zubařské školy, který se k demonstracím připojil.

Když režim reagoval násilím, syn Mariam začal pracoval pro organizace hájící lidská práva a dokumentoval hromadné zatýkání demonstrantů. On sám byl zatčen, mučen, propuštěn, znovu zatčen a pak zmizel.

Rok a půl Mariam režim pronásledovala a požadovala informace o osudu svého syna. Jednoho dne se nad ní úředník smiloval a dal jí tento lístek:

"Okamžitě mě zaujala slova 'mrtvola č. 320'".

Dostala úmrtní list. Její syn zemřel pouhých šest dní po svém zatčení. Příčina smrti? "Zastavilo se mu srdce a přestal dýchat." Odmítli jí říct, co se stalo s jeho mrtvolou.

O deset měsíců později fotografie, které ze Sýrie propašoval emigrant, zveřejnily syrské nevládní organizace. Tyto "Cézarovy fotografie" - a varování, jsou to strašlivé snímky - zaznamenávají více než 6700 lidí, kteří zemřeli ve vězení. Emigrant uvedl, že fotografie pořídil sám režim, pečlivě zaznamenává své zločiny.

Na každé mrtvole je číslo a číslo pobočky tajné policie.

Mezi těmito fotografiemi byla i zdrcující fotografie Mariamina mrtvého syna. Na čele má napsáno: Mrtvola č. 320. Bezpečnostní jednotka 215.

Bill Wylie a jeho tým vyšetřovatelů doufá, že pro Mariam a mnoho dalších lidí jako ona, dosáhne spravedlnosti. Wylie je šéf Komise pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost za zločiny, soukromé nevládní neziskové organizace financované západními vládami.

Uvádí, že získali životně důležité nové důkazy o tom, že vedení syrské vojenské rozvědky je přímo odpovědné za tyto vraždy. Ty důkazy pocházejí přímo z dokumentace a z komunikačních dokumentů syrské vojenské rozvědky.

Z dokumentace vyplývá, že vedení vojenské rozvědky vědělo, že zatčené osoby byly mučeny a že počet mrtvých stoupá. Šéf syrské vojenské rozvědky žádal o informace o každé jednotlivé smrti zatčené osoby. Vyhradil si právo, co udělat s některými mrtvolami.

Z těchto dokumentů vyplývá, že šéf syrské vojenské rozvědky byl informován na jeho vlastní žádost o všech jednotlivých individuálních úmrtích zadržených osob.

Wylieho vyšetřovatelé mají režimní dokumenty, které mají referenčními čísly vazby na Cézarovy fotografie. Vyšetřovatelé nalezli v Cézarových fotografiích fotografie usmrcených osob, o jejichž osudu mluví podrobná vládní syrská dokumentace.

0
Vytisknout
1875

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2018