Co tomu říkáte, pane Werichu?

Lakmusem neutěšeného stavu společnosti či tuposti a malosti člověka je absence humoru

17. 9. 2018 / Beno Trávníček


Díky Vám za článek Co se to stalo s Českou republikou za posledních třicet let?


Přesně za identické názory jsem poněkud vyvrhelem v zaměstnání, v rodině (snad krom své dcery) i leckde jinde :-) Ale to je fuck...

 

Havlíček po návratu z Brixenu (chraň Bůh, že bych se chtěl jakkoli srovnávat), chodil zcela zavržen na procházky po Brodě kanálama a jediný, kdo na něj neplival byla paní trafikantka, u které posedával a čmudil a povídal (ta trafika tam ještě je). Náš okrašlovací spolek předloni opět vydal jeho epigramy které nebyly na trhu již léta - proč nebyly(?) Kamarádím s pár moudrými lidmi, kteří mají klasické vzdělání, jsou zcestovalí apod. a oni pesimisticky prorokují, že si opět musíme jako Češi na tvrdo nabít hubu. Jako už mnohokrát. Že jsme zcela nepoučitelní. Já takový pesimismus nesdílím, ale běh světa jim bohužel čím dál více dává za pravdu.

 

Momentálně bych řekl, že bychom nejvíc potřebovali nového pana Borovského, Wericha, Kantorka, Horníčka... kohokoli... Češi dokáží dobře vstřebat informace sdělené jim v humorné formě. Léta si pamatují fráze z Marečku podejte mi pero. Jsme jako Češi významní pitomci, ale úplně hloupí zase nejsme. To by se tu léta neprodával Dikobraz ve kterém občas unikl cenzuře i dobrý vtip.

 

Co udělat nějakou mediální soutěž (třeba i v BL) ve které by dostali prostor lidé, kteří jsou obdarováni zvládat komunikaci s veřejností pomocí humoru (optimálně politická satira) - taková veselá "práce s veřejností" :-)) Soudím, že po vážnu už je česko-moravsko-slezská sláma již zcela vymlácena.

Kdosi kdysi řekl, že moudrost se vyznačuje kladným přístupem k humoru. Tedy nejen k blbinkám (které mají také dobré místo v životě lidském :-) ale hlavně k HUMORU - k tomu skutečnému. K onomu pozitivnímu pábení mysli, které hraničí s jinými laskavými pocity, jako je láska nebo skutečný soucit se slabšími. Věděli to dobře mistři humoru - Havlíček, Hašek, Burian, Werich, Horníček, Kantorek, Šlitr, Grossmann... vědí to nepochybně například pánové Lasica či Šíp.


Lkáme zhusta, co nám v naší společnosti chybí nejvíc. Samozřejmě pokud nebudou rohlíky a máslo, humoru se asi nenajíme; také pod ním nepřespíme, až nás nějaká krize vyvrhne na dlažbu. Humor je ale mocným nástrojem k tomu, aby nejhloupější excesy ve společnosti byly utlumovány, mírněny až vyrušeny a to všeobecně ochotně sdílenou formou. Vždyť co byl třeba notně sdílený nápis na mnoha výlohách v roce 1989 "PORUČÍTE VĚTRU, DEŠTI, ALE UŽ JEN V BUKUREŠTI!"?

A vlastně lze humor využít i obráceně. Špatné PH vody lze rychle rozeznat lakmusovým papírkem – lakmusem neutěšeného stavu společnosti či tuposti a malosti člověka je absence humoru. Urážení se při humorné narážce. Prázdno. Ticho. Pšššt. Či dokonce trestní oznámení!

Je mi smutno z toho, že jeden z posledních bardů prvoligového humoru pan Šíp je již v letech a není tu vidět žádný jiný výrazný záblesk vrcholného talentu ze střídačky. Blbinek mraky. O HUMOR nouze.

Co tomu (tam shora) říkáte, pane Werichu – v našem roce osmičkovém?

1
Vytisknout
3303

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2018