Barbarské násilí v Paříži nebylo protestem. Bylo to povstání

3. 12. 2018

Barbarské násilí, které v sobotu propuklo v Paříži, nebylo protestem. Bylo to povstání, píše John Lichfield, který byl osobně svědkem nepokojů kolem Vítězného oblouku.

Řeky destrukce šířící se kolem Vítězného oblouku na Náměstí Charlese de Gaulla se nenapájely jen sociálním hněvem, ale také jistým druhem samospravedlivé nenávisti.

Nenávisti k Emmanuelu Macronovi. Nenávisti k policii. Nenávisti ke státu. A nenávisti k Paříži jakožto symbolu nesdíleného bohatství a úspěchu metropolitní Francie.

Došlo k podpálení šesti budov, desítky restaurací a obchodů byly vyloupeny a přes sto aut spáleno, včetně všech aut stojících na části Avenue Kléber. Vítězný oblouk, symbol francouzské republikánské pýchy, se stal terčem vandalství a počmárán urážlivým graffiti.

Již se na sociálních sítích šíří mýty o bitvě o Paříž. Částečně je opakují vláda a část tisku.

Nikoliv, násilí nebylo z větší části dílem okrajových "casseurů" (násilníků) a "profesionálních potížistů". Ne, nevyprovokovala je pořádková policie, která prokázala takřka nadlidskou disciplínu a držela se zkrátka.

Nikoliv, běžným "žlutým vestám" (protestující proti environmentální legislativě, jež vede ke zdražování motorového paliva - pozn. BL) nezabránili v mírumilovné demonstraci.

Většinu dne jsem se zdržoval na ulicích obklopujících Vítězný oblouk. "Casseuři" tvořili, aktivně nebo se souhlasem, velkou většinu z 10 000 žlutých vest v hlavním městě.

Podle mého odhadu nejméně 70 % nepředstavovalo městskou guerillu z krajní pravice nebo anarchistické levice. Byly to amatérské provinční guerilly. Pocházely z radikalizovaných částí hnutí žlutých vest v oblastech jižní a západní Francie nebo z vnějších předměstí Paříže. Tvořili je vesměs muži ve věku kolem dvacítky nebo třicítky, ale bylo tu mnoho starších mužů a nějaké ženy.

Jistě existovali politicky motivovaní násilníci z extrémní levice a pravice stojící v centru násilí. Vyslechl jsem jednu skupinu, která hovořila italsky.

Ale převážná většina žlutých vest vrhajících dlažební kostky na policii nebo převracejících a zapalujících auta pocházela z francouzských provincií. Z 287 zatčených v sobotu dvě třetiny nepocházely z Paříže.

Násilí bylo současně plánováno a dezorganizováno. Zatímco se hlavní proud posouval z de Gaullova náměstí, šířil se radiálně rozvětvenými ulicemi, přičemž rozbíjel a pálil auta, loupil banky, obchody a restaurace.

Došlo také k násilí na okrajích skupin z velké části pokojných skupin žlutých vest demonstrujících v Avignonu, Marseille, Bordeaux, Toulouse, Nantes, Tours a Dijonu. Ale v žádném městě nebyla zaznamenána systematická destrukce, k níž došlo v hlavním městě.

Jak se dá zabránit tomu, aby se příští týden nestalo totéž? Jak zabránit tomu, aby se to stalo každý prosincový víkend, kdy je Paříž obyčejně plná nakupujících a turistů?

Žluté vesty vznikly před několika měsíci jako rebelie proti ekologickým daním a růstu cen benzínu a nafty. Od té doby ceny na čerpacích stanicích výrazně klesly, spolu s cenami ropy na světovém trhu. Protesty se změnily v nepokoje proti vysokým životním nákladům, nezaměstnanosti a špatným místním službám v malých provinčních městech a na vnějších předměstích metropolitních oblastí.

Emmanuelu Macronovi a jeho vládě nepochybně trvalo příliš dlouho, než vzali hnutí vážně, ale je šílené dávat vinu za dlouhodobé problémy periferní Francie prezidentovi, který je v úřadě jen 18 měsíců. Přišel čas, aby opoziční politici přestali předstírat, že Macron je jediným zdrojem hněvu žlutých vest.

Mnoho, mnoho žlutých vest tvoří slušní, frustrovaní, trpící lidé. Už nevěří, že kterékoliv z mainstreamových politických hnutí - nebo třeba i ultrapravice Le Penové či Mélenchonova ultralevice - udělají cokoliv, aby jim pomohli.

Hovoří o novém "hnutí lidu a pro lid", ale dosud si nevybrali uznané lídry, ani nepředložili jednotný program. Když bylo minulý týden vybráno osm "mluvčích" žlutých vest, byli ihned zapuzeni jinou částí hnutí. Šest z nich se odmítlo zúčastnit jednání s premiérem Edouardem Philippe poté, co obdrželi výhrůžky násilím od jiných žlutých vest.

JInými slovy, netrpělivé, antipolitické, politické hnutí nejen pohrdá mladým technokratickým prezidentem. Odmítá také každého ve vlastních řadách, kdo "vystupuje jako nadřazený ostatním".

Žluté vesty proto riskují, že se stanou destruktivním, ignorantským a antidemokratickým okrajovým fenoménem - nikoliv okrajem "entryistických" politických násilníků, ale okrajem zoufalých nemyslících lidí zevnitř hnutí samotného.

Po sobotním násilí žluté vesty opět hovoří o vytvoření struktury, která by vyjednávala s vládou. Hodně štěstí.

Vláda hovoří o vyhlášení výjimečného stavu, aby se příští víkend předešlo druhé bitvě o Paříž. Není jasné, jak by to mohlo pomoci.

K ochlazení vášní a oddělení mírumilovných žlutých vest od násilníků by musela být použita jiná gesta.

Vládní ekologické daně na motorová paliva jsou odůvodněné. Macron již přislíbil mechanismus na zmírnění daní v dobách, kdy světová cena ropy je vysoká. Nicméně měl by se podřídit gravitaci situace. Měl by zrušit další zvyšování daně na čerpacích stanicích, k němuž má dojít za měsíc, zatímco proběhnou debaty s racionálními demonstranty.

Uklidňující dialog ještě může vzniknout. Nicméně obávám se, že povstalečtí násilníci, kteří v Paříži útočili v sobotu, nemají zájem na dialogu. Chtějí prostě vylít hněv - ano, a nenávist - vůči "měšťácké", úspěšné metropolitní Francii, která je po dekády ignorovala.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8484

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2018