Oběti exekucí v ČR nadále ignorovány. Kdy budou zločinci, kteří zotročili 10 procent národa, posláni do vězení?

11. 12. 2018

Z níže uvedené tiskové zprávy vyplývá, že poslanci v českém parlamentu se ve věci kriminálních exekucí zabývají drobnostmi, namísto toho, aby česká policie a soudnictví zatočily se zločinci, mezi exekutory, právníky i vrcholnými politiky, kteří od roku 2000 kriminálním způsobem uvrhli deset procent národa do dluhového otroctví. Kdo kdy zlikviduje tuto kriminální mafii? (JČ)



Poslanci jednají o částce, která zbývá dlužníkovi na živobytí. Současná výše nezabavitelné částky drží lidi v dluhové pasti, varují odborníci

Praha, 11. 12. 2018 - O kolik vzroste částka, na kterou exekutor nemůže, dnes jedná poslanecký podvýbor pro problematiku exekucí. Současná výše tzv. nezabavitelné částky od vyšších výdělků dlužníky spíše demotivuje, tvrdí v nové analýze Centrum pro společenské otázky - SPOT. Dlužníkovi se vyplatí pracovat maximálně do 20 tisíc korun hrubého. Tento efekt zásadně ovlivňuje nejen dlužníky, ale i členy jejich domácností. Řešení podle odborníků leží zejména v pravidelné valorizaci a změně pravidel výpočtu částky, která člověku musí zbýt na živobytí. p { margin-bottom: 0.1in; line-height: 115%; }a:link { }

Řada lidí nedosáhne na maximální nezabavitelnou částku. I pokud si ji vydělají, často takové domácnosti zůstávají pod hranicí příjmové chudoby. Neumožňuje domácnosti pokrýt náklady na živobytí ani v situaci, kdy sníží výdaje na minimum. V důsledku nutí řadu domácností do dalších půjček k pokrytí nákladů na živobytí a bydlení. To a mnohem více vyplývá ze zjištění nové analýzy Centra pro společenské otázky. Problém, na který odborníci poukazují, souvisí především s motivací lidí, kteří jsou tímto systémem zatížení při hledání legálního zaměstnání. Částka, která jim dnes zůstává, často nestačí ani k pokrytí základních nákladů na život. Tento problém přitom dopadá až na 2 miliony Čechů, tedy necelý 1 milion dlužníků včetně lidí v insolvenci, kterých je cca 100 tisíc, a jejich blízké členy rodiny.

Současná výše nezabavitelné částky nemotivuje dlužníky ke hledání legálního dobře placeného zaměstnání a na tom tratí všechny strany – stát, zaměstnavatelé, věřitelé a samotní dlužníci. Jejich životní situaci nepomůže řešit ani diskutované navýšení minimální mzdy,” uvádí Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky - SPOT a dodává: „Předkládané návrhy ministerstev práce a sociálních věcí a financí k pravidelné valorizaci životního minima, ze kterého vychází výše nezabavitelné částky, vítáme, nicméně aby navýšení nezabavitelné částky mělo reálný efekt, je třeba zásadně změnit především její konstrukci.

Právě o konstrukci nezabavitelné částky dnes jedná jeden z poslaneckých podvýborů, který se zabývá problematikou exekucí. S vyšší mzdou si dlužník nevydělá více kvůli nízkému stropu, od kterého se sráží ze mzdy vše. V současnosti dlužník s přednostními exekucemi dosáhne maximálně na částku 9,5 tisíce korun měsíčně. U nepřednostních exekucí nezabavitelná částka nepřesáhne 13 tisíc korun měsíčně. Díky současným pravidlům se tak jedinci s exekucemi vyplatí pracovat pouze do výše hrubé mzdy 20 tisíc korun měsíčně.

S vyšším příjmem ze zaměstnání tak paradoxně klesá celkový příjem domácnost. Díky tomu si někteří začnou hledat nárazové brigády nebo práci načerno a dostávají se tak do tzv. šedé ekonomiky. Ještě paradoxnější efekt nastává v případě, že dlužník pobírá sociální dávky, na které mají nízkopříjmové domácnosti v tíživé životní situaci nárok. Při zvýšení příjmu se nároky na dávky snižují nebo úplně zmizí. Ve výsledku to však znamená, že při vyšším příjmu je disponibilní částka rodiny nižší.

Zvýšení životního minima stejně jako navýšení motivační složky ovšem samo o sobě hlavní problémy systému neřeší. A nízko-příjmovým domácnostem, jako jsou třeba samoživitelky s dětmi, příliš nepomůže. Základní nezabavitelná částka by měla dosahovat na úroveň sociálních dávek – měla by zajistit, aby domácnosti v exekuci zůstalo ze mzdy alespoň základní minimum, na které dosahují příjemci dávek,” domnívá se Trlifajová s tím, že by to mělo pozitivní dopad také na splácení dlužníkových pohledávek.

Dále odborníci apelují na zrušení limitu tzv. motivační složky, kterou je myšleno navyšování nezabavitelné částky mezi základní a maximální částkou. Poukazují také na nutnost toho, aby výše nezabavitelné částky zohledňovala místo bydliště, a to s ohledem na tamní obvyklé ceny za nájemní bydlení. V neposlední řadě kladou důraz na zrušení exekuce daňového zvýhodnění na děti.









0
Vytisknout
3458

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2018