Nord Stream 2: Selhání na poslední překážce?

22. 11. 2019

Kvůli zásahu Washingtonu a Bruselu může projekt plynovodu Nord Stream 2 být buď nedokončen, nebo sice dostavěn, ale s tím, že fakticky nemůže být využíván, píše Alan Riley.

Plynovod Nord Stream 2 byl kontroverzní od svého vzniku. Nicméně přesto se v něm pokračovalo.

Příznivci tvrdí, že po dánském souhlasu už projekt nelze zastavit. Tento závěr by však byl předčasný.

Navzdory plánům svých architektů v Německu a Rusku se projekt Nord Stream 2 může stát spouštěčem diverzifikace trhu se zemním plynem v EU.

Koncem října 2019 bylo dokončeno zhruba 80 % stavby. Dánská energetická agentura nakonec vydala povolení ke stavbě skrze dánské vody v prosinci 2019.

Projekt ovšem doprovázejí dva hlavní problémy. První přichází zpoza Atlantiku s vyhlídkou na rapidní uvalení amerických sankcí. Druhý může docela dobře zasáhnout nervové centrum EU v Bruselu. Existuje velmi reálná možnost, že Evropská komise uvalí na projekt kapacitní omezení výrazně limitující dodávky plynu.

Jakkoliv si tedy německá vláda přeje takovému výsledku vyhnout, Nord Stream 2 by mohl ztroskotat na poslední překážce.

Americký Kongres chystá cílené sankce na Nord Stream 2. Předloha senátora Cruze se zaměřuje na plavidla, která staví plynovod v hloubkách větších než 30 metrů.

Sankce by mohly být uvaleny na ty, kdo pronajmou, prodají nebo využívají služeb takových společností a na tyto společnosti samotné. Existuje jen málo podniků nabízejících služby pokládání hlubokomořského produktovodu a všechny závisejí na spolupráci s USA nebo s energetickými firmami na USA napojenými.

Výkonný ředitel projektu Nord Stream 2 Matthias Warnig diskutoval s listem Der Spiegel možnost svařit plynovod na zemi a pak použít potápěče k instalaci. Takový přístup vyvolává řadu praktických, bezpečnostních a termínových potíží, které by projekt přinejmenším vážně zdržely. Projekt může také usilovat o pomoc ruského Gazpromu, který by mohl modernizovat svá plavidla, aby byla schopna položit Nord Stream 2 v Baltském moři. To by mohlo být praktičtější řešení, ale také by zabralo hodně času.

Nicméně čas projekt Nord Stream nemá. Staví se jiné zdroje, které mohou plynovod začít vytlačovat z části středoevropského trhu.

Například Polsko již uvědomilo Gazprom, že zruší svůj kontrakt koncem roku 2022. Varšava by pak měla plynovod s norskou surovinou za mnohem nižší ceny, než jaké středoevropským zemím nabízí Gazprom. Koncem roku 2022 by měla Varšava také výrazně rozšířit kapacitu pro import zkapalněného plynu.

Pokud necháme stranou tržní síly, nálež evropského soudu z 10. září v kauze T-883/16 Polsko versus Komise uvalila na členské státy EU a EK významný závazek ohledně solidarity.

Případ se týkal plynovodu OPAL spojujícího Nord Stream 1. V zásadě evropský soud uvalil široký závazek na všechny regulátory členských států uplatňující energetickou legislativu EU.

Nestačí, pokud členský stát zohlední vlastní zájmy, protože musí vzít v úvahu zájmy všech členských zemí a EU jako celku.

Pokud bude muset německý energetický regulátor, který není autonomní, ale podléhá dohledu Evropské komise, vzít v úvahu zájmy všech členských států a unie na základě bezpečnosti a tržních kritérií, pak bude mít Nord Stream 2 problém.

Vzhledem k tomu, že se již Gazprom v letech 2014-2015 snažil omezit přísun plynu do některých zemí Střední a Východní Evropy prostřednictvím projektů Nord Stream 1 a OPAL, Již je ve hře živé bezpečnostní téma vyhrocené projektem Nord Stream 2.

Dále jedním z cílů projektu Nord Stream 2 je zrušit existující produktovod Bratstvo, který vede přes Ukrajinu. Nicméně protože Bratstvo má vyšší kapacitu než Nord Stream 2 a není kontrolován Gazpromem a jeho spojenci, zrušení by omezilo konkurenci a zvýšilo dominanci Gazpromu na trhu.

Za takových okolností může být německý energetický regulátor nucen uvalit na projekt kapacitní omezení.

V současnosti je plynovod OPAL vystaven 50 % kapacitnímu omezení, aby byla udržena konkurence a bezpečnost dodávek na trhu. Podobný osud by mohl mít i Nord Stream 2.

Nejlepší scénář může představovat varianta dobudování plynovodu s určitým zdržením, nicméně mezitím se objeví konkurence jako projekt Baltic Pipeline a nové terminály pro příjem zkapalněné suroviny.

Mezitím by došlo k ohrožení obchodních vyhlídek kvůli kapacitním omezením. To by znamenalo, že plynovod Bratstvo zůstane v provozu a bude moci dokonce používat polovinu kapacity projektu Nord Stream 2.

Kromě diverzifikace a zvýšení bezpečnosti dodávek by to mohlo znamenat, že Gazprom bude nucen snížit ceny a poklesne jeho dominance na trhu. To zřejmě nebyl plán, s nímž Putin v roce 2015 projekt zahájil.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4026

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2019