Proč zahraniční politika Elisabeth Warrenové znepokojuje americké spojence

22. 11. 2019

Hledat úspory v obranném rozpočtu je samozřejmě možné, ale dostat se na 11 % by vyžadovalo skutečné omezení schopností, upozorňuje Thomas Wright.

Uprostřed prezidentské kampaně je obtížné odhadnout, jak by si kandidáti vedli na mezinárodní scéně. Někdy je to říkají určeno k dosažení pozornosti zpravodajského cyklu nebo zájmové skupiny. Jde o nezávazný hovor. Ale někdy kandidát neúmyslně odhalí svou pravou tvář. Elizabeth Warrenová nedávno odhalila své záměry ve formě kampaňového dokumentu, který se týká zdravotní péče.

Její oznámení, jak by zaplatila plán Medicare fo All, naznačuje, že by po Donaldu Trumpovi jednoduše nenormalizovala americkou zahraniční politiku. Protože sleduje transformativní domácí agendu, mohla by omezit americkou globální roli, aby ji zaplatila domácí programy.

Za posledních 10 let byl rozpočet Pentagonu omezen zákonem Budget Control Act z roku 2011 známým jako "sekvestr". Ten hrozil drakonickými škrty v obranných výdajích a domácím rozpočtu, aby podnítil Republikány a Demokraty k uzavření dohody o rozpočtu na konci dluhové krize. Sekvestr měl být tak odstrašující, že nikdy nebude použit, ale obě strany se nedokázaly dohodnout a vstoupil v platnost.

Lídři obou stran se shodli, že škrty jsou kruté a špatně pojaté. Aby obešla jejich dopad na národní bezpečnost, administrativa Baracka Obamy přidala výdaje Pentagonu do zvláštního rozpočtu zahraničních nouzových operací (OCO), který měl původně sloužit k financování nečekaných válečných výdajů v Iráku a Afghánistánu.

V závěru působení Obamovy administrativy fond OCO zahrnoval prostředky k boji s pandemickými chorobami, americkou přítomnost na Blízkém východě a evropskou bezpečnost. Obranní a bezpečnostní experti obou stran, včetně Trumpova personálního šéfa Micka Mulvaneyho, po léta OCO kritizovali. Poukazovali na fakt, že většina z něj by měla být součástí řádného obranného rozpočtu. Omezení zavedená sekvestrem na výdaje zřejmě vyprší v roce 2021, což znamená, že válečné výdaje, které nejsou nouzového charakteru, mohou být konečně včleněny do řádného rozpočtu.

Prezidentská kandidátka Warrenová OCO po mnoho let kritizovala a označovala jej za korupční fond Pentagonu. Ve svém oznámení ohledně Medicare for All navrhuje zrušení OCO a tvrdí, že by za deset let odebrala z obranného rozpočtu 800 miliard dolarů. Toto číslo zřejmě představuje celý objem OCO (nyní 77 miliard ročně) plus inflaci. Warrenová to ospravedlňuje tvrzením, že USA musejí ukončit nekonečné války v Iráku, Sýrii a Afghánistánu.

Ale rozpočtový expert thinktanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Todd Harrison, který se problému detailně věnoval, uvádí, že výdaje na války ve výše zmíněných zemích obsažené v OCO ročně dosahují jen asi 20 miliard dolarů. Zbývající prostředky zahrnují takové věci jako 5. flotilu v Bahrajnu, velkou část výdajů CENTCOMu a Evropskou obrannou iniciativu (EDI), která je určena na posílení amerických jednotek ve Východní Evropě v Pobaltí. Ačkoliv Warrenová tvrdí, že něco z toho co bylo placeno z OCO lze přesunout do řádného rozpočtu, její kampaň neuvádí jak mnoho, nebo co by bylo převedeno.

V týdnu následujícím po oznámení Warrenové evropští politici vyjádřili obavy, že EDI může být určena k ořezání. Zeptal jsem se kampaně Warrenové a mluvčí objasnil, že kandidátka považuje EDI za prioritu a pokud by byla zvolena, bude program financovat. Mluvčí dále uvedl, že Warrenová by snížila rozpočet Pentagonu o celkový objem fondu OCO, ale že některé z těchto úspor by pocházely z řádného rozpočtu. Tak či onak, její administrativa by snížila obranný rozpočet o zhruba 11 %.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2665

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2019