Proč tolik lidí podporuje Babiše?

3. 1. 2020

Po celém světě se stávají voliči obětí politiků, kteří oslovují jejich nejhorší instinkty. Proč je tomu tak?

Uvědomuji si nyní, že demokracie je cennou výjimkou z pravidla: je to zřízení, které je nesmírně křehké, a to z jednoduchého důvodu: v důsledku lidské touhy po pořádku a bezpečnosti, když hrozí chaos.

Filosof a psycholog Erich Fromm poprvé identifikoval tento postoj ve své knize z roku 1941 Útěk od svobody. Píše tam: Když lidé začnou vnímat nárůst nepořádku, začnou pociťovat obrovskou úzkost. Tato úzkost nutně vede po touze po bezpečnosti. Ve snaze vrátit do svého života pocit bezpečí začnou lidé podporovat autoritářství a konformnost. Jak Fromm zaznamenal, to často vede k ochotě "přijmout jakoukoliv ideologii a jakéhokoliv předáka, pokud nabízí politickou strukturu a symboly, které údajně poskytují smysl a pořádek životu jednotlivce." Pozoroval to v Německu, z něhož v roce 1933 uprchl: "Moderní člověk je stále ještě úzkostlivý a je ochoten vzdát se své svobody diktátorům nejrůznějšího druhu," napsala Michele Gelfandová.
 
O mnoho desetiletí později jsem já a další psychologové empiricky prokázali, jak je pocit nejistoty a nebezpečí spojen s příchodem autokratů k moci a s erozí demokracie. V průzkumu před americkými prezidentskými volbami r. 2016 jsme se například ptali amerických voličů, do jaké míry se bojí různých hrozeb: neregulérní  imigrace, nezaměstnanosti, zločinnosti terorismu, útoku z Íránu. Také jsme zkoumali jejich reakce na výroky poměřující jejich touhu po zavedení přísnějších zákonů a jejich podporu pro různé kandidáty, včetně Trumpa. Tentýž průzkum jsme provedli r. 2017 ve Francii, kde jsme měřili podporu pro Marine Le Penovou.

Výsledky obou studií ukázaly, že lidé, kteří se cítí ohroženi, chtějí zpřísnit zákony - což předpovědělo jejich podporu pro Trumpa i pro Le Penovou. Další výzkum toto potvrzuje. Ekonomické hrozby a rostoucí propast mezi bohatými a chudými také vytvářejí pocit chaosu a nestability. To vede k zvýšené podpoře pro silné vůdce, kteří jsou ochotni zlikvidovat demokratické hodnoty a demokratickou praxi.

Je to prostý princip, na jehož základě se začínají demokracie na celém světě rozkládat. Když lidé začnou vnímat hrozbu - ať už reálnou, nebo imaginární - "přituhnou". Začnou požadovat bezpečnost a pořádek ve společnosti, o níž se zdá, že se rozpadá. Autoritářští předáci uspokojují tuto touhu nabízením rychlých, jednoduchých řešení - a především, návratem k přísnějšímu sociálnímu pořádku včerejška.

Političtí předáci si jsou vědomi této základní psychologie a přehánějí hrozby s cílem získat popularitu. Trump to dělá mistrovsky: během svých předvolebních projevů používal daleko hrozivějšího jazyka než Clintonová.

Máme-li být schopni posílit demokracii, musíme řešit tuto psychologii strachu. Některé hrozby jako hrozba nezaměstnanosti jsou reálné. Musíme vyjadřovat porozumění osobám, kteří jsou jimi ohroženy, ne odmítat jejich strach - a vypracovávat inovativní řešení, zejména pro ty lidi, kteří přicházejí o zaměstnání v důsledku revoluce umělé inteligence.

Avšak jiné hrozby jsou přehnané a bohužel vyvolávají stejné přituhnutí a stejné nepřátelství. Například jsme zjistili, že Američané hrubě přehánějí počet lidí, kteří přišli do USA bez povolení. Republikáni odhadují, že jich je 18 procent, demokraté 13 procent. Ve skutečnosti je jich méně než 3 procenta. Čím většímu zkreslení tohoto čísla Američané věřili, tím pravděpodobněji hlasovali pro Trumpa.  Je ironické, že mnoho reálných hrozeb, jako je násilí a nemoci, za poslední roky dramaticky poklesly, avšak uměle vytvářené hrozby stále ještě přežívají v lidských myslích.

Více než kdy předtím je nyní zapotřebí vyvíjet způsoby, jimiž bude možno neutralizovat falešné představy, které začínají likvidovat demokracie. Je nutno se přímo zabývat tím, co tyto lži činí pro toli lidí atraktivními: totiž oním všezahlcujícím pocitem sílící hrozby.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

 
 
0
Vytisknout
7181

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2020