Zabití Kásima Sulejmáního: Často kladené otázky

10. 1. 2020

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy byly většinou konfrontační od roku 1979, kdy islámská revoluce v Íránu svrhla šáhovu vládu podporovanou USA a nahradila ji systémem ovládaným šíitskými kleriky. Po sobě následující americké administrativy zacházely s Íránem jako s hrozbou zájmům Spojených států na Blízkém východě, zejména pokud šlo o íránskou podporu teroristických a dalších ozbrojených uskupení a po roce 2002 o jaderný program, uvádí v čerstvé publikaci výzkumné oddělení amerického parlamentu Congressional Research Service.

Po svém odstoupení od multilaterální jaderné smlouvy s Íránem z roku 2015 (Joint Comprehensive Plan of Action, JCPOA) v roce 2018 Trumpova administrativa podnikla některé kroky v kampani uplatňování "maximálního tlaku" na Írán. Tyto kroky zahrnují označení sil Kuds Islámských revolučních gard za zahraniční teroristickou organizaci (Foreign Terrorist Organization, FTO), zrušení výjimek z amerických sankcí pro nákup íránské ropy, aby íránský export přivedla k "nule", a rozmístění dodatečných amerických vojenských aktiv v regionu. Napětí se významně zvýšilo od května 2019, když Írán (a s ním spojené síly) zjevně reagoval útoky a zajímáním komerčních plavidel, což představovalo hrozbu pro americké síly a zájmy (včetně sestřelení amerického bezpilotního vzdušného prostředku), a způsobil zničení určité kriticky důležité infrastruktury v arabských státech Perského zálivu a omezil plnění ustanovení JCPOA.

27. prosince 2019 raketový útok na základnu nedaleko Kirkúku v severním Iráku zabil amerického kontraktora a zranil čtyři příslušníky amerických a dva příslušníky iráckých ozbrojených sil. O dva dny později Spojené státy provedly odvetné nálety na pět základen (tři v Iráku, dvě v Sýrii) využívaných Íránem podporovanou iráckou ozbrojenou skupinou Katajb Hizballáh, Spojenými státy označenou za zahraniční teroristickou organizaci (FTO), jíž Spojené státy připisují útok z 27. prosince a další útoky. 31. prosince 2019 příznivci Katajb Hizballáhu a dalších Íránem podporovaných iráckých milicí obklopili americké velvyslanectví v Bagdádu, vynutili si přístup do objektu a podpálili některé vnější budovy. Nebylo hlášeno zranění amerického personálu na velvyslanectví, ale ministr obrany Mark Esper oznámil rozmístění dodatečného pěšího praporu "v reakci na zvýšenou úroveň hrozby vůči americkému personálu a instalacím, jak jsme viděli v Bagdádu".

2. ledna 2020 americké ministerstvo obrany v prohlášení oznámilo, že americké ozbrojené síly v "obranné akci" zabily velitele sil Kuds generálmajora Kásima Sulejmáního. Prohlášení zmiňuje Sulejmáního zodpovědnost za "smrt stovek Američanů a příslušníků koaličních sil" a jeho schvalování blokády velvyslanectví v Bagdádu. Tvrdí dále, že "aktivně připravoval plány útoku na americké diplomaty a příslušníky ozbrojených sil v Iráku a v regionu".

Podle následných mediálních zpráv a prohlášení administrativy byl Sulejmání zabit při útoku amerického bezpilotního prostředku, když opouštěl mezinárodní letiště v Bagdádu brzy ráno 3. ledna; zakladatel milic Katajb Hizballáh a Iráckých sil lidové mobilizace (PMF) Abú Mahdí Muhandis a další íránské a irácké osoby byly při útoku také zabity.

Podrobnosti v angličtině: ZDE (pdf)

0
Vytisknout
3189

Diskuse

Obsah vydání | 14. 1. 2020