Nové údaje o extrémismu v německých ozbrojených silách jsou "jen špičkou ledovce"

29. 1. 2020

Německá vojenská rozvědka oznámila 30 % nárůst podezření ohledně extrémistů v řadách armády. Analytici tvrdí, že tyto údaje indikují hlubší problém.

Německá vojenská rozvědka nyní vyšetřuje přes 500 případů podezření z pravicového extrémismu v řadách Bundeswehru. To podle jejího ředitele znamená meziroční 30 % nárůst.

Tyto údaje jsou však zřejmě jen "špičkou ledovce", uvádí Caroline Walterová, spoluautorka knihy "Extrémní bezpečnost" (Extreme Sicherheit) pojednávající o pravicovém extrémismu v řadách německých ozbrojených sil a agentur ministerstva vnitra.

"Problémem Bundeswehru je, že ať už na pravicový extrémismus poukáže kdokoliv, je stále považován za toho, kdo vráží nůž do zad (pravicová tzv. Dolchstoßlegende tvrdící, že německá armáda v zákopech neprohrála ani 1. světovou válku, ale zradili ji proradní civilisté v zázemí - pozn. KD), kdo narušuje bojového ducha brigády," vysvětluje Walterová.

Za posledních pět let řada případů odhalila slepé skvrny německých úřadů vůči extrémismu.

Nejprominentnější případ se týkal německého vojáka známého jako Franco A., který v roce 2017 vystupoval jako syrský uprchlík s cílem infiltrovat přistěhovalecké komunity a provést teroristický útok.

O několik let později vládní údaje dál indikují výskyt extrémismu v řadách vojenských a policejních struktur i společnosti jako celku.

Jen v roce 2019 vyšlo najevo nějakých 360 nových případů, takže celkový počet probíhajících vyšetřování dosáhl 550, uvádí Christof Gram, který řídí německou vojenskou kontrarozvědku (Militärischer Abschirmdienst, MAD). Tento údaj zahrnuje 20 vyšetřování v řadách elitních jednotek commandos.

Celkově úřady v roce 2018 identifikovali přes 24 000 aktivních pravicových extrémistů, z nichž více jak polovina je považována za schopné spáchat násilný útok. Úřady odhadují, že toto číslo v roce 2019 vzrostlo o třetinu, z velké části díky přezkoumávání skupin spojených s ultrapravicovou stranou AfD - která je největším opozičním subjektem v Bundestagu.

Policisté a vojáci, kteří již chovají negativní názory na cizince a uprchlíky, jsou zvlášť citliví vůči radikalizaci a extrémismu, uvádí domácí civilní kontrarozvědka, Spolkový úřad na ochranu ústavy, ve zprávě z dubna 2019.

Nová odhalení vycházejí najevo, když země čelí nárůstu ultrapravicového a antisemitského násilí v době oslav 75. výročí vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

"Podle našeho názoru existují jasné případy antisemitismu, které justice dosud nedokáže jako antisemitismus rozeznat," uvádí Josef Schuster, předseda Ústřední rady židů v Německu.

Zločinů motivovaných antisemitismem v roce 2018 přibylo takřka o 20 %. To odpovídá takřka dvěma dekádám nárůstu ultrapravicové a antisemitské kriminality, navzdory faktu, že celkově kriminalita klesá.

Nicméně v roce 2019 došlo pro úřady ke zlomovým momentům. V červnu byl přední politik ve městě Kassel, Walter Lübcke, zastřelen ve svém domě pachatelem podezřelým ze sympatií ke krajní pravici. A v říjnu příznivce bělošské nadřazenosti zabil dva kolemjdoucí v Halle, když se mu nepodařilo vniknout do synagogy, aby zde spáchal masakr v den svátku Jom Kippur.

V prosinci ministr vnitra Horst Seehofer označil oba případy za katalyzátory nových plánů na restrukturalizaci domácích zpravodajských a policejních sil k boji s extrémismem, včetně vytvoření nových 600 zpravodajských pozic.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2296

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2020