Japonci zřejmě mají proti koronaviru relativně účinný lék

22. 3. 2020 / Zdeněk Slanina

čas čtení 9 minut

Foto: Tabletky preparátu Avigan/Favipiravir původně vyvinutého výzkumníky Toyama Chemical Co. proti virům chřipky (je na nich přepis jména Avigan japonskou abecedou katakana).

Pozn. red. Toto je velmi zajímavý článek od našeho spolupracovníka na Dálném východě Zdeňka Slaniny. Je však nutno upozornit, že média informují, že zatímco favipiravir zřejmě blokuje schopnost koronaviru se v pacientově těle rozmnožovat, jeho účinnost byla zaznamenána pouze při podávání v rané fázi nákazy – jakmile se totiž koronavirus v těle pacienta už rozmnožil, favipiravir je neúčinný. Nefunguje proti těžkým případům nákazy. K tomu četné mezinárodní zdroje, např. ZDE.

Spolupracovník Britských listů, podnikatel Marek Beneš nabídl české vládě, že okamžitě zařídí dovoz favipiraviru do České republiky, za minimální cenu. Odmítla to. Marek Beneš k tomu napsal:

O léku psal The Guardian a The Times a mám spojení přímo na oficiálního zástupce firmy, jež má zmocnění japonské vlády. Česká vláda vše okázale ignoruje a zástupce firmy ani nekontaktuje! Mohli ten lék aspoň vyzkoušet. Lék se použivá i jako prevence pro zdravotniky. Právě lék koupily vlády Indie, Rumunska a Izraele!

* * *

Minulé úterý bylo v Pekingu oznámeno, že japonský preparát Favipiravir, v Japonsku schválený proti chřipce už v r. 2014, má také být účinný proti koronaviru. Na čínský průlom nejrychleji zareagovaly Indonésie a Írán, a nepřímo i president Trump.

 


V Pekingu se 17. března konala tisková konference, na které ředitel Čínského národního centra pro rozvoj biotechnologií, spadajícího pod tamní Ministerstvo vědy a techniky, oznámil účinnost preparátu Favipiravir i proti koronaviru COVID-19. Favipiravir je lék proti chřipce, který byl v Japonsku schválen pro klinické používání už v r. 2014. V Číně byl souhlas k jeho klinickému testování proti koronaviru udělen před více jak měsícem, přičemž nyní byla potvrzena jak jeho účinnost, tak nebyly zaznamenány žádné zjevné nežádoucí vedlejší účinky. Ředitel čínského centra zdůraznil, že favipiravir by měl být zahrnut do léčebných plánů pro COVID-19 tak rychle, jak je to možné. Asi nejzajímavějším výsledkem u čínských testů je, že při včasném podání by koronavirus měl u infikovaných vymizet po čtyřech dnech.

Tento lék také testují i Japonci, kteří též už upozorňují, že účinnost bude záviset na včasnosti podání. Možnost, že by favipiravir mohl zabírat i proti koronaviru, v únoru nadhodil také Erik De Clercq z univerzity v belgické Lovani, který sám byl mnohaletým spolupracovníkem našeho legendárního chemika Antonína Holého. V té době už Číňané prováděli testování. Čínský státní úřad pro léčiva již povolil farmaceutickým závodům Zhejiang Hisun Pharmaceutical Co. Ltd. připravit výrobu ve velkém tak, aby byly zajištěny stabilní dodávky.

Není to však poprvé, co antiviretikum Favipiravir vyvolalo živý zájem. Již v roce 2014 se totiž zjistilo, že tento prostředek proti chřipkám má i slibné účinky při léčbě africké eboly. Lék produkuje společnost Toyama Chemical Co., která od roku 2008 patří pod obrovskou Fujifilm Holdings Corp. Ve společnosti Toyama Chemical Co. dlouhodobě probíhal výzkum léčiv proti virům chřipky. Taková léčiva sice už existují, jako třeba známý tamiflu, ale trvale přicházejí nové kmeny virů chřipky, vůči kterým bude ovšem účinnost různých zavedených léčiv předem nejasná. Výzkumy kulminovaly v březnu 2014 schválením preparátu s názvem Favipiravir, resp. Avigan právě pro léčbu chřipky. Firma vyrobila tehdy zásobu 20 000 dávek k použití při příští epidemii chřipky. Alternativní název Avigan zřejmě souvisí s anglickým označením ptačí chřipky (avian flu). Bezprostředně po zvěřejnění nejnovějších povzbudivých informací vzrostly příslušné akcie Fujifilm Holdings Corp. o 15%.

Avigan je relativně jednoduchá organická molekula - derivát pyrazinu, tedy benzenu s dvěma atomy dusíku. Jeho deriváty byly používány už i při léčbě TBC. Avigan působí tak, že blokuje replikaci virů chřipky. Představuje tedy skutečný lék proti nemoci. Tím se liší od paralelně vyvíjených očkování, která slouží jako prevence. Inhibiční aktivita Aviganu naznačovala, že by třeba takto mohl působit i u jiných virů. A tak se na zvířatech zjistilo, že skutečně působí i proti virům eboly. Ježto to byl první preparát, který už byl v Japonsku standardně schválen pro použití jako lék, byl vzápětí úspěšně nasazen ve čtyřech případech Evropanů s ebolou, mimo jiné nakažených zdravotních sester ve Francii a Španělsku.

Japonské ministerstvo zdravotnictví pak vydalo formální souhlas k používání Aviganu i proti ebole, pokud by se v Japonsku vyskytla. Protože ebola by mohla být zavlečena i k nám, napsal jsem o věci novinový článek, který končil větou, že bychom si měli u nás zajistit železnou zásobu tohoto léku, prostě pro případ, že by se k nám ebola ze zemí jako Kongo nebo Uganda nějak dostala. A dnes by se tak ta železná zásoba mohla u nás téměř okamžitě nasadit právě proti koronaviru. Myslel jsem to sice dobře, ale dopadlo to jako vždycky.


Avigan/Favipiravir se tak stává druhým nadějným prostředkem proti koronaviru vedle amerického remdesiviru, který byl v minulosti také testován proti ebole. Technicky je avigan/favipiravir dostupnější, neb letecké spojení s Japonskem do Evropy funguje, třeba do Paříže nebo do Moskvy.

Hned toho 17. února jsem nové informace opět sepsal a, poučen z minula, jsem je pak i emailoval na kapitánský můstek, z kterého se u nás řídí zvládání epidemie. Myslel jsem to sice dobře, ale dopadlo to jako vždycky.

Tedy u nás. Ne tak v Indonésii a Íránu. Poté, co počet infikovaných v Indonésii překročil 300, president Joko Widodo již 20.3.2020 oznámil, že v rámci přijatých opatření má být importováno i 5000 balení Aviganu, a začalo se pracovat na objednávce 2 milionů dalších s tím, že věci má pomáhat i indonéské velvyslanectví v Tokiu. Současně uvedl, že bude nasazeno i léčivo obsahující hydroxychlorochin, kterého má být k dispozici 3 miliony balení.

Nadto téhož dne japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi telefonicky konferoval s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Javadem Zarifem s výsledkem, že Japonsko daruje Avigan pro léčbu koronavirové infekce v Íránu (počet infikovaných tam překročil 20 000 a počet úmrtí 1500). A o den později americký president Donald J. Trump veřejně ocenil práci americké obdoby našeho SÚKLu, tedy FDA (Food and Drug Administration). To souvisí s umožněním v USA kombinované léčby podáváním dvou jiných, zcela zavedených léčiv - antimalarika/antirevmatika hydroxychlorochin (co o něm též už rozhodl indonéský president Joko Widodo) a antibiotika Azitromycin. Tato směs byla doporučena ve francouzské studii zveřejněné minulý týden, byť jde o studii dosti malou a předběžnou. Tato kombinace je z hlediska USA nasaditelná nejrychleji, neb jde o používaná léčiva, a svým způsobem se tak i rychle ukáže její účinnost.

Možná, že se objeví i kritické hlasy, že jde o populismus, ale svým způsobem jde o situaci, ve které se před více jak sto lety nalézal Louis Pasteur. Ten měl v roce 1885 odzkoušenu svou vakcínu proti vzteklině na jedenácti psech, když se dozvěděl o devítiletém Josephu Meisterovi právě pokousaném vzteklým psem. Pasteur neměl lékařskou licenci, leč ve světle toho, že chlapec by v případě propuknutí nemoci zcela jistě zemřel, rozhodl se novou metodu použít, a zachránil mu tak život. V opačném případě by skončil před soudem.

Pasteur vakcínu získával z nervových tkání infikovaných králíků. Tyto tkáně pak sušil na vzduchu, čímž předpokládaně oslaboval virus. Rok poté přišel na dvouslovnou adresu ‚Pasteur, Paris‘ telegram z Ruska, zda je možno přivézt devatenáct Rusů pokousaných vzteklým vlkem. Pasteur obratem souhlasil a po dvanácti dnech od pokousání mohla začít léčba - zachráněno bylo šestnáct Rusů. Vakcína proti vzteklině se musí začít aplikovat před vypuknutím prvních příznaků, což záleží na době, kterou virus potřebuje, aby se dostal do ústřední nervové soustavy - nejkratší doba může být jen jeden týden.

Evidentně, vrcholoví představitelé nejen v USA, ale i v Indonésii a Iránu, mojí kolem sebe poradce na otázky vědy a výzkumu schopné přicházet s řešeními spojenými s únosnou mírou rizika.


Autor působí přes čtvrt století na Dálném východě a v Tichomoří jako badatel a profesor. Jeho hlavním oborem je fullerenová věda a nanotechnologie, přednáší i o etice vědecké práce.

1
Vytisknout
19330

Diskuse

Obsah vydání | 24. 3. 2020