Epidemie a její dopad na společnost

2. 4. 2020 / Lukáš Kraus

Norsko (bavíme se o ekonomice země očištěné o zemní plyn a ropu) se letos propadne minimálně o 2 %, ač do ekonomiky proudí stovky miliard záchranného balíčku.

"Náklady nese mládež a pracující lidé, zatímco staří a nemocní získávají výhodu. Hrozí nebezpečí, že obyvatelstvo bude požadovat postupné uvolňování těchto opatření," říká hlavní ekonom Handelsbank Kari Due-Andresen, který se domnívá, že "v ekonomických těžkostech každodenního života bude složité vyžadovat další solidaritu".

"Čím déle to bude trvat, tím úměrně bude klesat míra solidarity," říká Kari Due-Andresen.

Profesor Øyvind Østerud z Univerzity v Oslu upozorňuje, že pro udržení demokracie je nyní klíčové, aby zůstal zachován realistický poměr mezi mírou rizik a silou restrikcí.

Diskutér na FB Saša Hrbotický preferuje co nejpřísnější ochranu a karantény, zavřené školy. V jeho případě by ekonomika poklesla letos o 10 %, což by bylo 2x více než při hospodářské krizi 2008/9. Švédsko preferuje individuální ochranu a zodpovědnost, izolaci starších ročníků a udržení ekonomické aktivity a života dětí tak, jak jen to je možné. Hlavní ekonom Swedbank Andreas Wallström navrhuje dát každému v produktivním věku 10.000 SEK coby protikrizový balíček. Tyto finance by pro začátek poskytoval po dobu šesti měsíců. Stále se u toho Švédsko pohybuje v mantinelech čísel úmrtí v Dánsku, které zvolilo naopak nejpřísnější ochranu jako ČR či Norsko. Ve švédském případě bude pokles o +- 3 % i z důvodu mezinárodní hospodářské situace.

HDP Itálie se letos propadne nejméně o 6 %. Bude to největší pokles od konce 2. světové války. Realistické číslo pro ČR bude podobné, jelikož prodej nových automobilů se prakticky zastavil, a ČR destruuje malé a střední podniky. Díra v rozpočtu bude kolem 700 miliard.

Lidský život je penězi nevyčíslitelný, to bezesporu, o tom nikdo ani náznakem nežertuje, ale nikdo nežije věčně. A aby se dalo předcházet celé řadě nemocí, realizovat celou řadu náročných operací, financovat sociální služby, péči o seniory, dotovat dobré vzdělání našim dětem, je třeba ekonomické aktivity lidí v produktivním věku, a tedy přestat se doslova ustrašeně schovávat už před brodem, a to při smrtnosti koronaviru na úrovni chřipky či v mnoha státech pod ní. Jsou státy jako Norsko, které si mohou dovolit rozpustit v ekonomice stovky miliard a nebude to mít žádný větší vliv na společnost a na fond budoucnosti. Takové možnosti ale nemá ani Švédsko, ani ČR ani nikdo jiný v Evropě. To je potřeba si vysvětlit jednoznačně.

A nejde jen o zchudnutí populace, to by nebylo od věci z ekologického hlediska i z mnoha dalších důvodů, ale patologie vyvěrající z nezaměstnanosti, bankrotů, exekucí, šetření na veřejných službách už tak podfinancovaných - to by mohlo - a bohužel nejspíš povede k oslabení demokracie v mnoha zemích a k nárůstu autoritativních až fašizujících tendencí, jak se nyní děje v Maďarsku.

Možná je tedy třeba proti policejnímu státu, panikářům, bankrotářům bojovat takto: na koronavirus zemřelo v Norsku 0,6 % pacientů. Průměrný věk 84 let. Nejmladšímu bylo 62. Detekováno bylo zatím 4641 nakažených, zemřelo 39 lidí a bylo provedeno 90 242 testů. V ČR zemřelo zatím 39 lidí v zemi s dvojnásobnou populací. České zdravotnictví má také 2,5 x více plicních ventilací na počet obyvatel než Norsko a nic nenasvědčuje tomu, že se zrovna v ČR bude opakovat krizový scénář ze zemí, kde lidé mnohdy ani nemají zdravotní pojištění jako v USA. Nestrašme se, buďme všichni pozorní, dodržujme hygienu, ale Boha jeho, už nepanikařit, nešikanovat děti a nebrat jim budoucnost a uklidnit se.