Fenomén jménem neziskovky

3. 4. 2020

Analýzu vydal Institut pro politiku a společnost.

Neziskový sektor (NNO) je jedním z klíčových prvků fungujícího demokratického systému. Přináší do společnosti různorodost a napomáhá rozvoji odlišných názorů. Po pádu komunismu se po roce 1989 neziskové organizace opětovně rozvíjí a stávají se důležitou součástí veřejného života. Za poslední desetiletí je nevládní sektor nejrychleji se rozvíjejícím sektorem naší společnosti. Ačkoliv český neziskový sektor může být podle tvrdých dat považován svou velikostí spíše jako průměrný, ve srovnání se zbytkem postkomunistických zemí v Evropě vychází jako největší.

Jaké organizace tvoří neziskový sektor v Česku? Nejde pouze o politické nadace a think tanky, jak se předpokládá, protože patří k těm nejvýraznějším zástupcům nevládního sektoru. NNO jsou u nás stovky tisíc, například sportovní svazy, turistické oddíly, dobrovolní hasiči či chovatelé a zahrádkáři. Mezi nevládní organizace patří ale také profesionální poskytovatelé sociálních služeb, ochránci menšin a lidských práv, životního prostředí nebo protikorupční hlídači.

Nevládní organizace hrají ve zdravé a demokratické společnosti jednu z nejdůležitějších rolí. Jsou ztělesněním občanské iniciativy a vůle se angažovat, organizovat se od spodu a podílet se na rozvoji celku. NNO představují protiváhu společnosti, ve které se hledí pouze na individuální zájmy jednotlivců. Chrání slabší, bezbranné či marginalizované. Takové, kteří se za svá vlastní práva neumí nebo nemohou postavit sami. Kromě lidí se zastávají také zvířat či životního prostředí. Chrání základy solidarity a udržitelného života. A v neposlední řadě také myšlenek a hodnot, na kterých bylo vybudováno Československo a později obnovená demokracie v Česku.


Analýza je ZDE

0
Vytisknout
2446

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2020